Když dozní v boltcích
poslední tón melodramatu
je nasnadě rozhlédnout se po aktérech
Vzbouřený prostor do čela neúprosně vtepe
morseův signál z donucení
. . . – – – . . .
avšak pomoc není.
Jen z hlubin
jak šumák zkažený
a nebo jak sůl do koly
vypění výkřik raněný
dosáhnuv břehu našich sluchů.
Dřímající larva bourcova
ukrytá ve slepecké holi
je vyděšena skřehotáním duchů.
Kéž ranhojič spánek rozmělní trud
jenž se peleší v mé hlavě s Psyché
nechť sejme ze mě poloshnilý sud
Ech! Toť úvahy jsou liché.
Z té spousty blábolů se tají dech.
Však jsem to také psal potají.
Ech!
Hodnoťte:
Zhlédnuto 26x